Přehledná historie (1900-1945)
| 1899-1918 | Za dirigentský pult se postavil Rudolf Reissig |  |
| květen 1910 |
K 50letému trvání se konala národní slavnost spojená s 1. sjezdem českých pěveckých spolků (účast cca 800 členů z různých pěveckých spolků) Foto archiv oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea |
 |
| 1910 |
Pozvánka na koncert k poctě P. Křížkovského a na odhalení jeho pamětní desky. Ze sbírek oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea |
 |
| 15. 10. 1910 |
V rámci národních oslav se mohutný průvod (15-20 000 účastníků) vypravil ke starobrněnskému klášteru na Mendlově náměstí, kde byla prvnímu besednímu sbormistrovi Pavlu Křížkovskému odhalena pamětní deska (autor Otakar Španiel) Foto Jan Břečka, březen 2010 |
 |
| 1919 |
Po skončení I. světové války krátce řídil Besedu brněnskou zakladatel a dirigent Pěveckého sdružení moravských učitelů prof. Ferdinand Vach. Jeho zásluhou došlo ke smíření Leoše Janáčka s Besedou brněnskou Reprofoto z publikace 100 let Filharmonického sboru Besedy brněnské |
 |
| 1920-1946 | Dirigentem a sbormistrem se stává skladatel a nejoblíbenější Janáčkův žák Jaroslav Kvapil |  |
| 1924 | Beseda brněnská uctila Janáčkovy 70. narozeniny slavnostním koncertem, na němž zazněly jeho skladby Amarus, Otče náš, Na Soláni čarták a Věčné evangelium | |
| 1926 | V květnu 1926 byla v parku pod hradem Špilberk poblíž vstupu z Údolní ulice odhalena bronzová portrétní socha P. Pavla Křížkovského v nadživotní velikosti od Františka Fabiánka. Dílo mělo pohnuté osudy, když se během 2. světové války pokoušeli brněnští nacisté pomník ukrást a nakonec jej v roce 1943 odstranili. Po osvobození v květnu 1945 byl nalezen ve sběrně kovů v Praze-Libni. Po opravení a očištění byl převezen do Brna a v září téhož roku umístěn na původní místo. Foto Wikipedia |
 |
| 5. 12. 1927 |
Beseda brněnská předvedla v sále brněnského Stadionu Janáčkův poslední velký kantátový opus Glagolskou mši ve světové premiéře. Sbor Filharmonického spolku Besedy brněnské s dirigentem Jaroslavem Kvapilem v reformačním sále v Ženevě 6. dubna 1929, kde na Mezinárodním hudebním festivalu uvedl Janáčkovu Glagolskou mši. |
 |
| 19. 3. 1928 |
Sbor Filharmonického spolku Besedy brněnské se svým dirigentem Jaroslavem Kvapilem, se sólisty a orchestrem Národního divadla Brno ve dvoraně brněnského Stadionu při uvedení Judy Makabejského od F. G. Händela. Foto archiv oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea |
 |
| 1928 |
Reprezentativní tablo Filharmonického spolku Besedy brněnské, zhotovené pro velkou výstavu Soudobá kultura v Československu, která proběhla v roce 1928 v Brně. Foto archiv oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea |
 |
| 12. 8. 1928 | Leoš Janáček náhle umírá, sbor Besedy brněnské vyprovodil svého slavného dirigenta na jeho poslední cestu 1. větou Dvořákova Requiem | |
| 1932 |
Pozvánka na koncertní provedení díla Lví srdce od Jaroslava Kvapila ve Smetanově síni v Praze dne 2. října 1932 Ze sbírek oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea |
 |
| 1933 |
První stránka programu koncertu ze 4. prosince 1933 v brněnském Stadionu, na němž Beseda brněnská vedle Žalmové symfonie Igora Stravinského počtvrté uvedla Janáčkovu Glagolskou mši. Archiv Marty Bílkové |
 |